V poslední době se rozbíhá mnoho projektů na sázení stromů. Příkladem může být například vysázení 20 000 000 stromů z USA, či webový vyhledávač Ecosia, který věnuje část svých příjmů právě na vysazování nových semenáčků. I v Čechách máme spoustu podobných akcí, například města dávají občanům možnost, aby si každý zasadil na určené louce svůj vlastní strom.
Až potud se zdá, že je vše v pořádku. Odlesňování planety je vážným problémem, a stromy jsou užitečné nejen jako producenti kyslíku, nýbrž i zpevňují půdu a poskytují úkryt a přístřeší mnoha živočišným druhům. Zdá se tedy, že čím více stromů, tím lépe. Ovšem tak jednoduché to ani zdaleka není.
Předně je nutné říci, že ne všechna místa jsou pro zalesnění vhodná. Některá je skutečně lepší ponechat jako louky, či je využít jako pastviny. Ne všichni živočichové potřebují les. Mnozí preferují osamoceně stojící solitérní stromy. Právě proto je před výsadbou nutný důkladný průzkum místa, aby se zjistilo, zda mu zalesnění skutečně prospěje.
Dalším problémem je vhodná druhová skladba dřevin. Naštěstí se v posledních letech v České republice (i díky kůrovci) upouští od smrkových monokultur. Je pravdou, že smrkové dřevo patří k nejlepším, a že smrky rostou rychle, což znamená brzkou výtěžnost, ovšem do našich klimatických podmínek se (s výjimkou našich nejvyšších hor) příliš nehodí. Je tedy nutné se řádně rozmyslet, jaké druhy a v jakém poměru budou nejvhodnější.
S tím souvisí i další problém, který je velmi často v těchto projektech zanedbáván, a to je následná péče o sazenice. Jedná se nejen o ochranu před zvěří, která si na mladé dřevině ráda pochutná, ale i ochranu před náletovými dřevinami (ale i travinami), které mohou naše stromky zadusit dřív, než dosáhnou plné výšky. Nutné je také v prvních letech pravidelné zalévání, a to především pokud nastane (jak je v posledních letech zvykem) suché jaro a léto.
Bohužel, jak už bylo řečeno, tato péče je často zanedbána, a tak velká část sazenic pomře. Obvyklou příčinou je sucho. Avšak ani při nejlepší péči nelze očekávat, že všechny sazenice přežijí až do dospělosti. Je proto nutné se rozmyslet, co s uhynulými semenáčky. Možností je buď vysadit nové, aby byl zachován poměr druhů, nebo, a to se děje nejčastěji, nechat přírodu, aby se postarala.
Závěrem lze říci, že sázet stromy rozhodně ano, ale s rozmyslem. Pokud jde o větší množství stromů, je lepší nechat vše na lesnících, kteří mají zkušenosti a vědí, kde se jaké dřevině bude dařit nejlépe. Zapomínat se nesmí ani na následnou péči. Jen tak se nám podaří obnovit lesní porosty na naší planetě.
