Hry

Virtuální realita je jev, kdy se člověk může na chvíli cítit opravdu jako v jiném světě. K tomuto poslouží dobře padnoucí brýle, které promítají tuto realitu a současně nás izolují od okolního světa. Také k vybavení patří ovladače do rukou, které ve virtuální realitě simulují naše ruce a také se dají ovládat. Virtuální realita je tady již delší dobu, ale v průběhu času se dostává čím dál tím více do běžné součásti života lidí. Jsou plány jak virtuální realitu využít při projektování staveb, tedy předání informací mezi stavebníky, aby vše bylo názornější a jasnější a nedocházelo k nedorozuměním. Avšak nejčastější užití brýlí virtuální reality jsou hry a zážitkové akce.

V rámci her je to opravdu velký skok v pokroku. Delší dobu se hry vylepšovaly jen v rámci grafiky, plynulosti, rychlosti a podobně. Virtuální realita však přináší úplně jiný rozměr zážitku, který člověk může získat. Jak tedy probíhá hraní hry s brýlovým pomocníkem virtuální reality. Jelikož má člověk nasazené tyto brýle, tak se musí předem ujistit, jestli je v bezpečném prostředím, v kterém když se bude poslepu pohybovat, tak si neublíží nebo něco nerozbije. Agentury, které poskytují hraní her s virtuální realitou mají speciální místnosti tomuto uzpůsobené.

Dále je důležité vypnout všechny jevy, které by člověka mohly z této reality vytrhnout, jako je třeba zvonění mobilního telefonu a podobně. Záleží také jak moc se člověk chce do té alternativní reality ponořit a jak dlouho v ní chce zůstat. Poté už vlastně jen stačí nastavit program, který bude člověk hrát a může jít na to. Jelikož je zážitek při hraní hry ve virtuální realitě velice intenzivní může to mít jak pozitivní, tak negativní dopady. Jedním z těch pozitivních by mohlo být to, že člověk cítí tak intenzivní zážitek, že mu ho stačí prožívat mnohem kratší dobu, než by potřebovat u klasické hry na počítači. Negativním je třeba přílišné ztotožnění se s touto realitou a poté problém návratu do opravdové reality.

Říká se, že jak žiješ pro sebe, žij také pro jiné, pak štěstí života tě jistě nemine. Pravdivá věta, kterou můžeme číst například i v některých památnících našich babiček a dědů nebo maminek a tatínků s věnováním od jejich přátel. Ano, dříve si takovéto památníčky děti často mezi sebou předávaly, aby obrázkem nebo milým veršíkem, citátem, poučnou větou či prostě nějakým pro ně důležitým sdělením, přáním pro svého kamaráda na sebe a na školní léta vytvořily pěknou vzpomínku a památku. Možná mají takovýto památníček některé děti i dnes. Určitě se u nich tímto způsobem podporuje sounáležitost a empatie s druhými, což je pro život velmi důležité. V podobném duchu byl laděný také následující příběh ze školních lavic na webových stránkách Facebooku.

Paní učitelka vešla s úsměvem do třídy a žákům rozdala barevné nafukovací balonky se slovy, že si ještě s vedlejší třídou zahrají hru na štěstí. Každý si měl balonek nafouknout, podepsat celým svým jménem a odnést za dveře na chodbu. Když tak děti učinily, paní učitelka pokračovala: „Teď si půjdete ten svůj podepsaný balonek nalézt. Máte na to 5 minut.“ Děti se přemístily na chodbu a hledaly společně i se žáky z vedlejší třídy v hromadě rozmíchaných balonků právě ten svůj. Bohužel se jim to ale v tak krátkém čase nepodařilo.

Poté pan učitel z vedlejší třídy zvolal, že nyní to tedy zkusí jinak. Každý ať zvedne ze země jeden balonek a předá ho tomu, jehož jméno je na balonku napsané. Žáci tak provedli a během 5 minut měl opravdu každý svůj balonek u sebe. „A co nám měl tento pokus říci?“ zeptala se paní učitelka. „Představte si balonky jako štěstí. Když si budete hledat každý jen to svoje, tak ho nenajdete. Pokud vám ale bude záležet na štěstí druhých, najdete i to své. Na chodbě se ozval tichý šum údivu a souhlasu. Děti se pak spokojeně se svými balonky rozešly do tříd.

Každý si nemůže dovolit bydlet jako král, většina obyvatel Česka musí sdílet své soukromí v malých bytech panelových a činžovních domů a jsme rádi, že alespoň toto řešení se nám nabízí. Zařizovat jednu místnost s kuchyňským koutem znamená buď se řádně uskromnit, anebo zkusit něco neobvyklého, avantgardního, co se jako inspirace objevuje na některých specializovaných webech.

Ložnice pod vysokým stropem

Výhodu v tomto směru má mladá generace, je lépe pohyblivá, a tak pro ni nepředstavuje problém zařídit obývací pokoj s kuchyňským koutem ve stylu loftu, zvláště jsou-li tu k dispozici zvýšené stropy, což je ve starší bytové zástavbě takřka pravidlem. Lůžka blízko stropu mají rády i děti, jsou pro ně ideální dobrodružnou zábavou, a pokud se je podaří koncipovat jako větší plochu na hraní, tím lépe.
Postele z masivu s úložným prostorem lze umístit do místnosti i jako součást zad kuchyňské linky, a to není nutné přivolat na pomoc bytového architekta. Stačí jen vyhledat podobná řešení na webovém prostoru. V souvislosti s výstavbu atypického řešení, zvláště bude-li zasahovat až ke stropu formou zpevněné konstrukce, je nutné ještě před započetím prací provést výpočet statického zatížení podlahy, příček a stěn.

Moderní skleněná zástěna

Moderní jsou také skleněné příčky s posuvnými dveřmi, závěsem a bodovým osvětlením, které prostor přepaží velmi vkusně a zároveň vzdušně, a poskytnou dostatek soukromí. Rovněž nebrání průchodu světla, ať už se jedná o čiré sklo, nebo kouřové, či v barevných tónech.
Jestliže nelze příliš městnat nábytek do výšky, pokuste se alespoň využít prázdný prostor pod vašim lůžkem, přece jen jde o značnou plochu, kam lze uschovat sezonní oděvy a obuv, lůžkoviny a mnohé drobnosti. Nezapomínejte pouze na dostatečné větrání a únik přebytečné vlhkosti, matrace by neměla být přímo posazena na uložených předmětech, musí být usazena na lamelových nebo alespoň pevných roštech.