Cestování

Myslím si, že v dneÅ¡ní dobÄ› každý ÄlovÄ›k moc rád cestuje. Abych se pÅ™iznala, tak bez testování já osobnÄ› bych vůbec nemohla existovat. Cestování mÄ› baví a cestování beru jako takovou formu relaxace. Mnoho lidí právÄ› takhle relaxuje, že jednoduÅ¡e pojede nÄ›kam na dovolenou a je úplnÄ› jedno, jestli tam pojede na jeden den nebo na dva dny anebo tÅ™eba na celý mÄ›síc a nebo na půl roku. Podle mého názoru, když ÄlovÄ›k je nÄ›kde, kde se mu líbí a kde ho to baví, tak je to jedinÄ› dobÅ™e. Mnoho lidí mi tÅ™eba Å™eklo, že nejradÄ›ji cestuj tam, kde je teplo a nebo také kde jsou hory, ale ne kde je sníh, ale tÅ™eba krásné zelené hory, kde jsou pastviny a tak podobnÄ›.

Řeknu vám, že tohle mÄ› také opravdu hodnÄ› baví a líbí se mi to. PrávÄ› na takových pastvinách jsem byla pÅ™ed dvÄ›ma lety a to bylo v MaÄarsku. Opravdu hodnÄ› se mi to líbilo a Å™ekla jsem si, že bych tam chtÄ›la mít nejradÄ›ji chatu. SamozÅ™ejmÄ›, že jsem ihned zaÄala zjiÅ¡Å¥ovat různé informace, jestli bych nikdy tÅ™eba na nÄ›jaké pastvinÄ› nemohla postavit chatu, nÄ›kde kousek ostatního obydlí. MÄ›la jsem to povolené, ale vÅ¡echna povolení by byla tak drahá tak zdlouhavá, že mÄ› úplnÄ› pÅ™eÅ¡la chuÅ¥, abych mÄ›la nÄ›kde nÄ›jakou chatu na nÄ›jakých pastvinách. Ale Å™eknu vám, že každý rok se tam chci vracet. Loni jsem tam bohužel nebyla, ale toto léto toho plánuji, že bych tam byla tÅ™eba na celý týden.

Minule jsem tam byla jenom dva dny a bylo to málo a Å™eknu vám, že i ten vzduch v MaÄarsku voní úplnÄ› jinak. Je to tam úplnÄ› krásné, přírodní. Myslím si, že mnoho lidí by tam chtÄ›lo být, protože podle mého názoru tohle také zrelaxuje ÄlovÄ›ku mysl a také ho dokáže vyléÄit tÅ™eba od různého astmatu. Alespoň tohle jsem slyÅ¡ela, že lidé chodí právÄ› na pastviny, aby se jim vyléÄilo astma a nebo, aby se jim také lépe dýchalo. Myslím si, že neudÄ›láte chybu, když tohle tÅ™eba také vyzkoušíte a udÄ›láte si nÄ›jakou dovolenou do MaÄarska. 

Cestujete rádi? Myslím si, že opravdu nenajdu na zemi člověka, který by mi řekl, že nerad cestuje. Tedy ale abych byla upřímná a přesná, tak bych se spíše měla zaměřit na ty starší lidi. Protože právě jsem si uvědomila, že mezi těmi staršími lidmi to právě tak funguje, že neradi cestují. Vím, že jsem před chvilkou řekla, že jistě každý rád cestuje. Ale to, co jsem se dozvěděla od své babičky, tak to asi všechno vylučuje. Například moje babička mi řekla že by nikdy nechtěla cestovat. Babičce je osmdesát dva let. A možná sice chápu, že už cestovat nemůže kvůli zdraví, tak to přeci neznamená, že by nechtěla?

Jenomže ona mi sama řekla, že cestování ji opravdu nikdy nelákalo. A tak jsem se jí zeptala, jestli by opravdu někdy nechtěla cestovat k moři. Ona se sice chvilku zamyslela a řekla, že by se k moři chtěla podívat, ale jenom kvůli tomu, aby viděla moře. Že by jí jinak nezajímalo žádné opalování nebo koupání. Prý by jí stačilo, kdyby byla deset minut u moře a smočila si nohy.

Nevím, jestli se tomuto dá říkat cestování nebo ne. Nicméně je ale fakt, že asi ti staří lidé moc neradi cestují. I když samozřejmě jsou taky výjimky. Mně je třicet dva let. A musím vám říct, že já bych cestovala opravdu asi každý týden. Každý týden bych byla alespoň jeden den v jiném státě anebo alespoň městě. Nicméně ale moje finanční situace a taky čas mi to nedovolí. Možná si říkám, že kdybych vyhrála hodně peněz, tak se seberu a na rok pojedu cestovat přes celý svět. A vás láká cestování jako mě? A kam byste chtěli nejraději jet, co vás láká? Mě nejvíce lákají exotické destinace, hlavně mám v plánu Dubaj. Ta mě naprosto fascinuje a já vím, že alespoň jednou v život se tam podívám. Chtěla bych tam někdy s přítelem, ale až si nějakého najdu. Zatím si užívám samoty. A taky mám v plánu, že jednoho dne bych chtěla se taky projet na lodi. Alespoň dva dny se plavit na lodi a jen se tak válet a na nic nemyslet. 

Až do dvaceti let jsem žil v jiné realitě, než v jaké se žije dnes. Jak často jsem tenkrát třeba jezdil na kole pouhých několik kilometrů od hranic s Rakouskem a tehdejší kapitalistickou částí Německa a říkal si, že tam za ony kopce už se zřejmě nikdy nepodívám, protože mě tam zkrátka náš režim nepustí!

Pak se to změnilo. A netrvalo dlouho a třeba ono Rakousko se pro mě stalo naprosto nezajímavým. Protože to bylo v těsném sousedství a navštívil jsem ho a kamarády v něm tolikrát, že mi totálně zevšednělo. A začalo mě to tedy táhnout jenom dál a dál. A nakonec se stala po Americe mou jedinou oblíbenou a atraktivní destinací Jižní Afrika. Země, která byla dost vzdálenou a dost zajímavou destinací, kam se navíc dalo dostat stále snáze, stále cenově výhodněji a pohodlněji.

Celkem sedmnáctkrát během dvaceti let jsem se tam na jihu černého kontinentu ocitl. Sedmnáct nádherných dovolených to bylo. První tři roky stačilo k cestování tam jenom koupit si letenku a poštou si na pražské ambasádě zařídit bezplatné a rychle a bezproblémově vyřizované vízum, a pak se i ono vízum stalo minulostí, prvních pár let to chtělo umět vyplnit celní prohlášení, které se muselo povinně odevzdat při vstupu do této země, než se toto začalo ignorovat a nakonec zcela zmizelo. A pak už představovala cesta do Afriky jenom koupi letenky, vyzvednutí peněz, hodinku letu směrem na západ, zahnutí doleva, dlouhého šlofíčka na mezikontinentálním letu a nic víc.

Jak jenom to bylo snadné! Do loňského léta, kdy JAR dočasně přestala přijímat turisty. Na pár měsíců. Po čemž tam pro změnu nejprve značně zkomplikovala a nakonec zakázala cestování našinců naše vláda. Přesněji ministerstvo zdravotnictví, jehož argumenty měly pro nás znalé daleko ke zdravému rozumu.

Dnes už se zase do Jižní Afriky dostaneme snadno. Očkovaným stačí i pouhý test na koronavirus a jednoduchý formulář na internetu. A tak jsem si koupil na příští léto letenku.

A co myslíte? Nechá mě naše nová vláda v létě příštího roku odletět? Nebo mi zase zakáže cestovat? A třeba nejen do Afriky, ale i do sousedního okresu?